Historie Ochotnické jednoty a Divadelního souboru Karla Čapka v základních datech
- ochotnické divadlo se v Třešti hrálo pravděpodobně již na počátku 19. století
- první písemná zmínka je však až z roku 1847, kdy se v jednom dopise dočítáme, že v uvedeném roce „hráli městští synkové české divadlo, a sice v panské hospodě a tabáčník byl toho hlava…“. Tabáčník se jmenoval Matěj Rubiš a před tímto představením sehrál ještě pět jiných, z nichž to první bylo odehráno zřejmě v roce 1834
- v 2. polovině 19. století v Třešti působila řada skupin, zabývajících se divadlem – např. Sdružení ochotníků při akademickém spolku „Sázavan“, Ochotnické divadlo při besedě „Mojmír“, Dělnický odborně vzdělávací spolek „Pokrok“, divadelní soubor Dělnické tělocvičné jednoty, dále pak i dramatický odbor Sokola a též jednota Orel - okrajová složka Strany lidové
- 16. září 1923 se v hostinci U Sovů sešlo přes třicet divadelních nadšenců, kteří si vzali za cíl vytvořit divadelní soubor a týž den došlo na základě ustavující valné hromady ke vzniku „Ochotnické jednoty“
- od 1. dubna 1924 řádný člen Ústřední matice divadelních ochotníků československých
- po smrti Karla Čapka (+25. 12. 1938) požádala v roce 1939 Ochotnická jednota jeho manželku Olgu Scheinpflugovou o souhlas s připojením spisovatelova jména do názvu Ochotnické jednoty, čemuž bylo vyhověno
- března 1939 se na výroční valnou hromadu již Ochotnické jednoty Karla Čapka dostavila delegace Dělnického dramatického souboru, která požádala o vstup do Ochotnické jednoty. Vstup DDS do OJ byl nadšeně odsouhlasen (činnost DDS byla po té ukončena a dne 26. 08. 1939 byl proveden výmaz ze spolkového rejstříku). Zároveň se již na této schůzi začalo hovořit o stavbě nového kulturního domu…
- na sklonku roku 1939 a později však byl, vzhledem k válečné situaci a společenské nepřijatelnosti osoby Karla Čapka, uváděn opět jen název Ochotnická jednota v Třešti
- v roce 1941 byl radními města Třeště udělen Ochotnické jednotě titul „Městské divadlo“ a až do roku 1950 je užíván název Městské divadlo – Ochotnická jednota Třešť (článek Miloslava Jirky k 20. výročí založení OJ v novinách A – Zet, ročník XVI, číslo 101)
- v roce 1948 byl vydán nový Divadelní zákon, který postavil ochotnické divadlo na úroveň divadla profesionálního – podstatou nového zákona však byla ideová a politická čistka napříč celým spektrem ochotnických spolků. V plánu bylo začlenění ochotnických spolků pod ROH, ČSM či JZD a začít využívat ochotnické spolky k agitaci a šíření komunistické ideologie. Konkrétní obrysy reorganizace nastolil v roce 1950 tzv. soběslavský plán – došlo k rozpuštění všech spolků, ke ztrátě jejich právní subjektivity a byl jim zabaven veškerý majetek
- tato dobrovolně povinná změna zasáhla samozřejmě i Městské divadlo – Ochotnickou jednotu Třešť, která se na valné hromadě dne 28. 12. 1950 rozhodla k 1. 1. 1951 dobrovolně vstoupit pod Kulturní klub závodní skupiny ROH družstva Vzájemnost v Třešti
- do roku 1954 vystupuje jako Kulturní klub Vzájemnost – Ochotnická jednota v Třešti
- po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 dochází k částečnému uvolnění režimu, začala se objevovat kritika dění v kultuře a vůbec systému jako takového. Po roce 1954 už bylo nutné začít ochotnickou činnost křísit a do kulturního dění přinést řadu zásadních změn
- v roce 1955 se tak Ochotnická jednota objevuje na scéně jako Divadelní soubor Karla Čapka při Domu osvěty v Třešti (Dům osvěty zřízen v roce 1950), občas se však v dokumentech objevuje i dřívější název Ochotnická jednota Karla Čapka, nebo také Dramatický soubor Karla Čapka – všechny názvy se společným pojítkem „při Domu osvěty v Třešti“ a týkající se téhož souboru
- členové DS Karla Čapka iniciovali výstavbu nového kulturního domu. Poválečnou sbírku na jeho výstavbu sice znehodnotila měnová reforma v roce 1953, výstavba KD v některém z měst tehdejšího Jihlavského kraje se však dostala do plánu Krajského národního výboru v Jihlavě a pro jeho výstavbu nakonec byla vybrána Třešť – stavba započala 8. 5. 1957, podmínkou bylo brigádnicky zajistit výkop základů, na čemž se podíleli i členové DS Karla Čapka. Jejich hlavní zásluhou však bylo prosazení změn v původních plánech – větší jeviště i hlediště a rozšíření budovy o balkón a kulisárnu
- po slavnostním otevření nového kulturního domu v Třešti v lednu roku 1960 v něm divadelní soubor našel zázemí a výraznou měrou se zasloužil o vznik nové ochotnické divadelní přehlídky Třešťské divadelní jaro, jejíž první ročník se odehrál v roce 1961
- následujících takřka třicet let se soubor podílel na kulturním životě v Třešti pod hlavičkou Kulturního klubu města Třeště a později Městského kulturního střediska Třešť
- po revoluci v roce 1989 soubor i nadále pokračoval v činnosti pod hlavičkou kulturního zařízení – princip fungování divadelního souboru při kulturním domě se osvědčil a nebylo tak nutné na něm nic měnit
- od roku 2004 se začala řešit tzv. dvoukolejnost v třešťské kultuře (k čemuž později přispěl i problém v hospodaření MěKS) – stupňoval se tlak některých představitelů města na zrušení MěKS jako příspěvkové organizace a převedení kulturního domu pod správu Odboru kultury MěÚ Třešť, nebo provozování KD soukromým subjektem
- divadelníci byli zásadně proti rušení MěKS, ale tlaku nebylo možné odolat – situace se vyhrotila na TDJ v roce 2007
- členové divadelního souboru po skončení TDJ 2007 a následném výstupu tehdejší vedoucí souboru na jednání ZM 2. 4. 2007, svolali v polovině dubna 2007 výroční členskou schůzi, na které odvolali stávající vedení souboru, zvolili nové a zároveň se, na doporučení tehdejšího ředitele MěKS Jiřího Cáby, rozhodli pro transformaci do občanského sdružení, které bylo zaregistrováno na MV ČR k 2. 11. 2007
- již bývalá vedoucí souboru přestala se souborem i přes výzvy komunikovat a společně s několika dalšími lidmi založila vlastní nový soubor, přičemž dodnes se snaží všechny, kdo jsou ochotní, či přinuceni jí naslouchat, přesvědčit, že DS Karla Čapka zanikl, či byl rozdělen, nebo dokonce přejmenován po jednom z historických představitelů třešťské kultury. Z hlediska zániku, či přejmenování souboru se však jedná o záměrné uvádění nepravdy a vzhledem k odchodu cca šesti lidí z šedesátihlavého DS Karla Čapka nelze hovořit ani o nějakém rozdělení DS Karla Čapka při MěKS Třešť
- v listopadu 2008 RM doporučila ZM schválit zrušení MěKS, příspěvkové organizace a ZM v prosinci 2008 toto zrušení schválilo – k zániku MěKS, příspěvkové organizace, došlo k 30. 6. 2009
- DS Karla Čapka se k 1. 1. 2016 v souladu s Novým občanským zákoníkem zaregistroval jako Divadelní soubor Karla Čapka Třešť, z.s.
- v roce 2023 slaví DS Karla Čapka výročí 100 let od svého založení
I po sto letech však účel a náplň činnosti souboru zůstává stejná - zajišťovat a produkovat kulturu ve městě tak, aby si každý člověk, bez ohledu na věk i vzdělání našel v nabídce "to své". O to se snažili snad všichni, kdo v souboru po celou dobu jeho historie pracovali a doposud pracují. A hlavně o aktivitě divadelních ochotníků svědčí skutečnost, že od založení souboru do současnosti nastudovali přes 220 divadelních představení. A to už je jistě hodno obdivu...